Že mám depresi jako prase, jste možná poznali už z minulého článku, kdy vyzývám své rodiče k ukončení životních funkcí. Nicméně ani tato demonstrace mého vzteku mi příliš neulevila. Pořád jsem nasraný na celý svět. Chtěl bych se opít jako včera, jenomže pak stejně přijde vystřízlivění. A stejně je to jen na chvíli. To už je lepší zapomenout napořád, ale to je zase až příliš definitivní. Na druhou stranu tohle řešení problému poskytuje bonus v podobě odpovědi na otázku, která lidstvo zajímá snad odjakživa. Co přijde po smrti?
Jo, mám sebevražedné mánie. Paradoxně větší, než v době pokusu č.1. Tenkrát jsem do toho šel bez přemýšlení. Byl jsem sám, neměl jsem nic. Bylo to spontánní rozhodnutí pod vlivem. Náhodou jsem to přežil a jsem za to rád. Ale pokus č. 2 už bych přežít nechtěl. Není to nějaká aktuální záležitost, tak prosím nestresujte, nevolejte na mě psychiatry, ani se se mnou o tom nesnažte mluvit. Děkuju.
Jo, mám sebevražedné mánie. Paradoxně větší, než v době pokusu č.1. Tenkrát jsem do toho šel bez přemýšlení. Byl jsem sám, neměl jsem nic. Bylo to spontánní rozhodnutí pod vlivem. Náhodou jsem to přežil a jsem za to rád. Ale pokus č. 2 už bych přežít nechtěl. Není to nějaká aktuální záležitost, tak prosím nestresujte, nevolejte na mě psychiatry, ani se se mnou o tom nesnažte mluvit. Děkuju.
Žádné komentáře:
Okomentovat