Dnes žádné čarodějnice potkávat nechci

Dnes je to rok, co jsem vypil největší množství alkoholu v mém životě, nechal se sbalit totálně profetovanou ženskou a přežil pokus o vraždu u ní doma. Dnes žádné čarodějnice potkávat nechci. A obešel bych se i bez té kocoviny a bez šrámů na krku a bez strachu z HIV a žloutenky a tak vůbec. Jasné?

A já budu šťastný

Je mi smutno. Neviděl jsem ji už příliš dlouho. Už si skoro ani nevzpomenu, jak líbá. Vím jenom, že nádherně. Už se nemůžu dočkat, až ji znovu uvidím. Těším se na ten okamžik, až se zase setkáme, až mi srdce poskočí radostí, až ji obejmu, až ji políbím, až na chvíli zmizí celý svět a budeme jen my dva. A já budu šťastný.

Zbývá už jen pár dní...

Poslouchám hudbu, zpracovávám si otázky do češtiny. Snažím se zůstat v pohodě. Není to sice jako včera, ale pořád je mi docela fajn. Ještě to musím udržet ve škole, abych šel k maturitě a abych ji zvládl. Zbývá už jen pár dní... A potom prázdniny.

A můžu se dál rvát

Je mi dnes lépe. Vlastně to byl docela fajn den. A taky bylo pěkně. Je to příjemná změna. Trošku jsem si dnes poléčil šrámy a můžu se dál rvát. Jestli tedy ještě bude o co. Uvidíme.

Umím být docela výkonný

Napsal jsem dnes dvě seminárky. Obě typu - v žádném případě to nestihnete napsat za víkend! -. A to jsem si jednu těsně před dokončením celou smazal. No, ale stihl jsem to. Dokázal jsem si, že umím být docela výkonný, když chci. Nebo spíš, když potřebuji. Večer možná zdokonalím ještě tu druhou, aby to mělo nějakou formu atd. Ale možná taky ne. Uvidím. Pro klid duše jsem si dal na pozadí fotku paláce Potála a taky se teď půjdu strašně vyhulit.

To se nějak zvládne

Byl jsem včera na koncertě. Úplně jsme si jej užil. Akorát jsem byl chvílemi totálně mimo, neovládal jsem tok svých myšlenek, cestoval jsem někam jinam. Ale i to se mi líbilo.
No a uběhlo pár hodin, a já jsme na sebe navlékl jakousi německou uniformu, přepásal to československým páskem, vzal britský samopal a spolu s druhým takovým jsme dělali NPC přerostlým skautům. Taky kruté.
A dnes mám zatím úplně dobrou náladu, akorát nedělám ty seminárky, které musím odevzdat v pondělí. Ale to se nějak zvládne.

Udělej to!

Udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to, udělej to!

Nechtěl bych být dnes večer sám

Nechtěl bych být dnes večer sám. A taky se chci opít. Klidně i z té hnusné meruňky, co mi zbyla. je to krize.... totální.

Půjdu na devět

Slíbil jsem si večer, že půjdu do školy. Ale pořád sedím doma. Nedokážu se přinutit. Ale půjdu. Určitě. Na devět. Musím.

Budeme spolu a šťastní

Miluju Tě. Vlastně to všechno snáším jenom kvůli Tobě. Bych to asi jinak zabalil. Ale pořád věřím, že to jednou skončí a my budeme spolu a šťastní. Tohle je prostě jen cesta k tomu všemu.

Výlet

Dnešní den je jako výlet do starých časů. Do časů, kdy jsem absolutně nezvládal svoje deprese. Kdy jsem se ani nedokázal zvednout od počítače, abych si udělal něco k jídlu. Do časů, kdy bylo všude kolem jen prázdno. Je to prostě totální sjezd. A jestli se nezaseknu, tak všechno, co jsem za ty tři roky od posledního totálního sjezdu dokázal, půjde do hajzlu. Všechno. Snažím se něčeho chytit, ale prostě se mi to nedaří. Je to v piči.

S bílým ksichtem

No, je teďka nějaká móda. Ukázat se na blogu. Též jsme tomu neodolal. Akorát si na té fotce nejsem příliš podobný. Ale příště (nebo přespříště) sem dám i nějakou bez nabarveného ksichtu.

Ubuntu 8.04

Vyšla nová verze Ubuntu 8.04. Jdu aktualizovat. Doufám, že se nic nerozjebe.

Měl bych se sebou začít něco dělat

Nemám za co pít. A nemám ani co kouřit. Potřebuju nějaké peníze. Měl bych se sebou začít něco dělat. Protože bez chlastu, cigár a trávy je to ještě horší než normálně. Ano, vím, je to jen šméčko. Ale mě to stačí. Hlavně když mi bude fajn. Stačí aspoň na chvíli.

Black Mountain & Mars Volta

V červenci Black Mountain i Mars Volta. Kde na to mám brát peníze? Hej, to prostě musím (opravdu musím) vidět.

Takhle se cítím

Zabte mě

Když mě někdo potkáte, tak mě zabte. Budu vám vděčný

Nechte mě být, nechte mě být!

Melancholické návaly, jeden za druhým, valí se na mě, už nechci, už nemůžu, utíkám, kříčím. Nechte mě být, nechte mě být!
Návaly se však dále valí. A ona křičí. Tak to má být! Ještě trochu podusit! Však mu to patří!
A teď už se i já válím, spolu s nimi, s návaly melancholickými. Prostě trapas.

Típl cigaretu o ruku

Cestou do obchodu jsme si při zapínání bundy nechtěně típl cigaretu o ruku. A teď mě o bolí jako čert. Jsem to ale piča.

Prostě nula

Nemůžu se z té zkurvené deprese dostat. Prostě mě totálně ničí. Nutí mě uvědomovat si, že je mi 23 a ještě jsem vůbec nic nedokázal. A to vůbec. Že jsem prostě totální nula. Cítím se hůř než Zoidberg. Chtěl bych, aby to bylo jinak. A sere mě, že to prostě nedokážu změnit. Nemám pro to podmínky, štěstí, peníze. A taky jsem líný a neschopný. Říkám, prostě nula.

Jdu si nahrát nějaký LAMP

Chtěl bych spoustu věcí. Vážně. A místo toho tu trapně sedím a neudělám vůbec nic.. jdu si nahrát nějaký LAMP a budu si hrát s CMS. Když na tom chci začít vydělávat, tak bych se to mohl naučit..

Kompromisy nemají cenu

Kompromisy nemají cenu. Ne pro mě. Když nemůžu mít všechno, tak radši nic. Zklamání je stejné, ale zůstává mi pocit svobody. Nejsem nikomu zavázaný. V podstatě to znamená, že jsem rozřešil svoje dilema. A je mi líp.

Chtěl jsem se včera rozejít

Chtěl jsem se včera rozejít s Bleuet. Nakonec jsem to neudělal. Možná, že to jsou jen mory z maturity, možná to pak bude lepší. vzpomněl jsem si teď, že mi půjčila nějakou útlou knížečku, na kterou jsem ale úplně zapomněl. Musím se podívat, co to je vlastně zač.

Jedna ze zásadních bitev

Nechám ji, ať si se mnou dělá co chce a poslouchám k tomu emocoreové nářezy a děsím se večerního setkání s Bleuet. Uvědomuju si, že je to tady. Nátěr, který jen tak nepřejde. Pokus mě totálně zničit, podrýt zbytky čehokoliv ve mně. Jedna ze zásadních bitev v naší válce. Je to kruté.

Možná už brzy

Se úplně šíleným způsobem sekám. Sekám, sekám,sekám, sekám, sekám, sekám, sekám. Nálada je totálně v píči. Nebo spíš já jsem totálně v píči. Děsí mě to. Utíkám, hledám cestu ven. Nepřiznám se, že není. Budu se rvát, dokud to půjde, a až prohraju všechno, řeknu ahoj a půjdu jinam. Možná už brzy.

West Texas od Sleeperecar

Poslouchám album West Texas od Sleeperecar. Je to sideproject Jima Warda (ex-ATDI, Sparta) a je to slyšet. Zní to podobně jako Sparta, ale momentálně mě tohle baví víc. Dalbych vám sem nějaké video, ale nenašel jsem nic ucházejího, tak aspoň link na myspace.

Jen už se poslední dobou potkáváme nějak málo..

Včerejší den. Nakupování s našima, rozjezd strašné deprese. Odpoledne jsem pak šíleně zmok. Ale úplně durch. Připomnělo mi to den, kdy jsem se poprvé viděl se Zůstaň.pryč. Jeden z nejnádhernějších, ne-li vůbec nejnádhernější, dnů v mém životě. Ale deprese zůstala. Večerní návštěva u Hex. Dostal jsem kafe, jídlo, suché ponožky a noviny do bot. A dívali jsme se na Persepolis. To už bylo lepší, ale deprese pořád.
A potom telefon od nejlepšího(?) kamaráda, a že jedna kofola v piskle.. Jsme tam nakonec seděli až skoro do čtyř. Povídali jsme o spoustě věcí. Ne o těch důležitých, bylo to jen bezobsažné tlachání o sportu, politice a lidech kolem nás. Máme si vždycky co říct. Jen už se poslední dobou potkáváme nějak málo.. A deprese zmizela... Aspoň na chvíli, protože teď je tu zas..

Vypadáš jak šupák

Nevím už totálně nic. Jedu s našima do Bigvillage, a už to začíná..

Nechceš se obléct nějak jinak? Vypadáš jak šupák, a my jsme všichni slušně oblečení.
Ne, nechci, dík. Je mi dobře v tomhle.
Ale nám není dobře.
Přece se neoblékám kvůli tomu, aby bylo vám dobře. Vy se taky neoblékáte, aby bylo mě dobře.
Ty musíš mít vždycky poslední slovo, že?

Juno

Dívali jsme se včera večer s Hex na Juno. Výborný film. Jednoduchý, milý, zábavný. Měl jsem z něj nádherný pocit. A tak si teď poslouchám OST a pocit je tu znovu.

Black Mountain na RFP

Jsem včera zjistil, že Rock For People hrát taky Black Mountain (!!! moje možná nejoblíbenější kapela v současnosti vůbec), Flogging Molly (pohodový irský punk), Locos (ex ska-p), Los De Abajo (výborná mexická haluz). A pak taky nějaké české kapelky.. z nichž bych podle mého soudu vyzdvihl tatáče, sto zvířat, tleskač, priesnitz.. apak tam bude hora sraček typu kabát... ale ti black mountain mi za to asi stojí.. ještě zjistit, jestli nehrají na nějaké lepší/levnější akci

Dostal jsem se na výšku

Dostal jsem se na výšku. Na FI MUNI. Přes NSZ.. harmonizovaný percentil jsem měl 99 z verbální část, 97 z analytické a 84 z kvantitativní (tu jsem posral, protože jsem začal nejdřív těma nejtěžšíma).. na přijetí mi stačil průměr ze všech 70%. Akorát já na tuhle školu jít nechci.. Raději na fildu nebo přírodovědeckou. Rozhodně se ale budu příští rok vyskytovat v Brně.. Mazec..

Zmizí i ten tupý úsměv

Melancholické záchvaty. Slzy, smích, slzy, slzy, slzy, slzy..Tupý úsměv ve tváři, tupá bolest někde uvnitř. Zmatený já, zmatené všechno. A když zajde slunce, zmizí i ten tupý úsměv... Zapálil bych si.. ale nemám ani to posrané cigáro.

Přemýšlím jiným způsobem

Je mi zvláštně. Mám pocit, že přemýšlím jiným způsobem a jsem z toho zmatený. Mám v duši klid a jsme z toho zmatený. Venku je krásně a i z toho jsem zmatený...
Přemýšlím jiným způsobem.. asi nejzásadnější sdělení dnes. Mám pocit, jako bych se celý obrátil. Mám dobrou náladu, procházím se po ulicích, tupě se usmívám, a užívám si jarní pohodu. A nemám vůbec potřebu mluvit, vlastně nemám vůbec potřebu vůbec komunikovat s lidmi. Cítím se jako nějaký introvert. Cítím se, jako kdysi, jen s tím rozdílem, že teď mi to přijde fajn... Ale kdybych bydlel sám, pravděpodobně bych opět přestal jíst, veškeré peníze bych utrácel za cigarety, čokoládu a cukr. Bylo by mi fajn, byl bych svobodný.. Ano, to je ono, cítím se svobodný. V tomhle rozpoložení jsem byl vždycky, když jsem odcházel z domu. Svoboda, naděje, očekávání, odvaha, odhodlání. Mám to všechno teď, ale jsem už asi příliš starý a vidím víc do hloubky, tak nějak nevím co s tím. Najednou není lehké sbalit si batoh, a vypadnout pryč. Navíc, maturita na krku... Vidíte, dostali mě. Společenské konvence a cáry papíru. Semelou všechny.. A můžem si stokrát namlouvat, že to není pravda.

A dokonce ani masturbovat

Blbá nálada. Prostě pořád. Bleuet to už včera poznala sama od sebe, ani jsem jí nemusel nic říkat. Stačilo ji celé odpoledne ignorovat na ICQ. Ale projevuje se to i jinak. Vůbec nic se mi nechce. A to ani jít do Café P. A zrovna dnes bych tam jít měl, protože jsem si tam včera večer zapomněl bundu...Ale nebaví mě ani poslouchat hudbu, a to ani depresivní věci. Nechce se mi ani jíst a dokonce ani masturbovat. Nechce se mi prostě vůbec nic.

Bych chtěl poděkovat

Ještě bych chtěl poděkovat všem, kdo přišli, kdo si na mě vzpomněli atd. Mám z toho radost. A to, že mi včerejší den zcela nesedl, na tom nic nezmění. Takže ještě jednou, díky :)

Když se na něco moc těším

Pamatuju si asi jen jedny narozeniny horší než tyto. Nic se mi nedařilo, světlých chvilek za celý den jen pár. Tak to dopadá, když se na něco moc těším. Je mi to líto.

Dopiče

Dohajzlu. Všechno se mi sere. Dopiče. Já jsme tak šíleně moc nasraný. Na všechno, na všechny.

23

Mám dnes narozeniny. Dvacátétřetí. Poslední, kterých se dožil Ian Curtis. Líbí se mi datum mých narozenin. 5. dubna se vdávala Pocahontas (1614), byl zgilotinován Georges Jacques Danton a Camille Desmoulins (1794), v USA odsoudili manžele Rosenbergovy za špionáž (1951), umřel Čankajšek (1975), Kurt Cobain (1994) nebo Allen Ginsberg (1997).

83 správných odpovědí, 4 špatné, 18 vynechaných

Tak, přišly mi předběžné výsledky NSZ. 83 správných odpovědí, 4 špatné, 18 vynechaných. tzn. 82 bodů.. Doufám, že to bude stačit na percentil přes 70%, protože to by mi stačilo pro přijetí na FI MUNI, a měl bych před maturitou klid... Ten vlastně budu mít i tak, protože přijímačky píšu 11.5. a výsledky bych měl vědět 19.5. a maturuju 22.5., kurva.. je toho nějak moc.

Cvičí to se mnou solidně

Jsem si nějak nervy nepřipouštěl. Ale jak jsem šel večer spát, bylo to v prdeli. Usnul jsme po několikahodinovém až po několikahodinovém převalování, vzbudil jsme se sám od sebe, bez budíku. Nervozita kulminuje. Cvičí to se mnou solidně.

Zcela jistě do rána odleze

Deprese může být jaká chce, ale tohle mi přece jen zvedlo náladu. Zákon schválnosti se projevil, a tudíž deprese zcela jistě do rána odleze, protože zítřek je jedním z mála dní, kdy by mi mohla být užitečná. Mrcha.

Jako velká voda

Deprese mě požírá brutálním způsobem. Nějak nevím proč. Se v tom totálně ztrácím. Docela dlouho byl klid, a teď se najednou přivalí jako velká voda, uhnízdí se tady a tváří se, jako by už nechtěla odejít. Proč by taky měla chtít, že jo. Ale i tohle má svoje výhody. Zítra píšu maturitní slohovku a s depresí to psaní většinou stojí za to.. Takže ji paradoxně ani nevyháním. Žádná čokoláda, banány, nic. Naopak, zahulil bych si.. Večer by byl fajn a ráno kruté. I když s tímhle náporem bude kruté i tak. Doufám, že vidina maturitní slohovky mě donutí vstát. Měla by.. I když, nevstal jsem už i v podobně důležitých případech... (jestli zítra nepřijdeš, budeš vyloučen.... vyloučili mě... ale to je už dávno).. ale zítra vstanu.. musím... Už bude konec. Za chvíli..

Jenom 400? Zmrdi.

Za vítězství v okresním kole ZO jsme dostal poukázku do knihkupectví. Na 400. Jsou to zmrdi. Předloni dávali za první flek 600 a loni 500. A když jsem první já, tak dají 400. Ale tak lepší, než nic. Už jsem ji uvalil.