Včerejší den. Nakupování s našima, rozjezd strašné deprese. Odpoledne jsem pak šíleně zmok. Ale úplně durch. Připomnělo mi to den, kdy jsem se poprvé viděl se Zůstaň.pryč. Jeden z nejnádhernějších, ne-li vůbec nejnádhernější, dnů v mém životě. Ale deprese zůstala. Večerní návštěva u Hex. Dostal jsem kafe, jídlo, suché ponožky a noviny do bot. A dívali jsme se na Persepolis. To už bylo lepší, ale deprese pořád.
A potom telefon od nejlepšího(?) kamaráda, a že jedna kofola v piskle.. Jsme tam nakonec seděli až skoro do čtyř. Povídali jsme o spoustě věcí. Ne o těch důležitých, bylo to jen bezobsažné tlachání o sportu, politice a lidech kolem nás. Máme si vždycky co říct. Jen už se poslední dobou potkáváme nějak málo.. A deprese zmizela... Aspoň na chvíli, protože teď je tu zas..
A potom telefon od nejlepšího(?) kamaráda, a že jedna kofola v piskle.. Jsme tam nakonec seděli až skoro do čtyř. Povídali jsme o spoustě věcí. Ne o těch důležitých, bylo to jen bezobsažné tlachání o sportu, politice a lidech kolem nás. Máme si vždycky co říct. Jen už se poslední dobou potkáváme nějak málo.. A deprese zmizela... Aspoň na chvíli, protože teď je tu zas..
Žádné komentáře:
Okomentovat