úterý 22. dubna 2008

Prostě nula

Nemůžu se z té zkurvené deprese dostat. Prostě mě totálně ničí. Nutí mě uvědomovat si, že je mi 23 a ještě jsem vůbec nic nedokázal. A to vůbec. Že jsem prostě totální nula. Cítím se hůř než Zoidberg. Chtěl bych, aby to bylo jinak. A sere mě, že to prostě nedokážu změnit. Nemám pro to podmínky, štěstí, peníze. A taky jsem líný a neschopný. Říkám, prostě nula.

1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

Neni všem dnům konec. Ve 23 letech toho máš ještě pořád spoustu před sebou a věci se klidně můžou změniz velmi rychle. Nenechávej se tou potvorou depresí sebrat. Bojuj s ní...