Nechám ji, ať si se mnou dělá co chce a poslouchám k tomu emocoreové nářezy a děsím se večerního setkání s Bleuet. Uvědomuju si, že je to tady. Nátěr, který jen tak nepřejde. Pokus mě totálně zničit, podrýt zbytky čehokoliv ve mně. Jedna ze zásadních bitev v naší válce. Je to kruté.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat