Lucie

Sedím u Jjyghata, kalíme víno, pálíme, posloucháme Lucii a cítím se skvěle. Mám krásnou nostalgickou náladu. Na Lucii jsem si vzpomněl nedávno. Pustil jsem si na youtube pár videí a uvědomil si, jak moc pro mě byla Lucie v pubertě důležitá...
Ale nostalgická nálada souvisí s Lucií jen okrajově. Hlavní důvod zůstává už několik dní stejný. Samota.

There is no substitut!

Dnnes jsem přišel z firmy domů se slzami v očích. Nedaří se mi. Nedělám žádné výsledky a připadám si totálně neschopný. Strašně moc mě to mrzí, protože mě to hodně baví... a hlavně je to obrovská příležitost, kterou ale já prostě nedokážu uchopit za pačesy. Jsem na sebe naštvaný. Moc. A vůbec nevím, co s tím.
Navíc poslední dobou mimo firmu neprožívám nějaké věci, které by mi zlepšily náladu, takže není kam utéct.
Zítra to zlomím. Musím. There is no substitut!

Ne, nezapomenu

Celý den je zvláštní. Zvláštní nálada, nejspíš notně podpořená tím, že jsem si ráno přečetl komentář ke svému minulému postu. I když na druhou stranu, takových dní, jako je ten dnešní je mnoho i bez komentářů. Stačí jakýkoli podnět. Viz Náměšť.
A tak tu teď sedím, rozmočený z vany, ze ktteré jsem před chvílí vylezl, poslouchám They Do, They Don't od Jacka Johnsona a Napoleon Solo od At The Drive-In na střídačku a je mi tak nějak divně fajn. Smutno, ale spíš docela hezkým způsobem. Smutno bez výčitek. Smutno bez lítosti.
Ne, nezapomenu.

Stýská se mi...

Bussines. Aktuálně náplň mého života. Nemám čas přemýšlet nad tím, že jsem sám, nemám čas oddávat se smutku. Nemám čas ani na ty vzpomínky.
Nepotřebuji lásku, abych se mohl realizovat. Láska mi dnes spíš nahání strach. Bojím se vrhnout se do vztahu po hlavě, jako jsem to dělával dřív. A opatrně mi to nevyhovuje. Navíc se bojím. Bojím se projevit jakoukoliv aktivitu. A slečny většinou rozhodující kroky nedělají. Ani nevím, jestli bych nějakou konkrétní chtěl. Neříkám, že mě žádná nezajímá, ale ani z jedné nemám takový ten fatální pocit.
Ano, jsem občas frustrovaný. Potřeboval bych občas složit nějaké holce hlavu do klína, dívat, se, jak se na mě směje a nechat si ji hrát s mými vlasy. Stýská se mi....

Silný a sám

Lhal bych, kdybych řkl, že mě nezajímají holky, které se občas pohybují kolem mě. A je jedno, jestli je to nejvíc rozkalená spolužačka, nebo slečna, která přišla k nám do firmy na pohovor... Nicméně si uvědomuju, že žádný vztah nechci. Nemám na něj čas. Nemám na něj energii. Navíc jsem pořád zamilovaný. Neřekl bych už ani do konkrétní slečny, spíš jen do vzpomínek na ni.
vyhovuje mi moje až masochistické pracovní nasazení, vyhovuje mi moje samota. Fyzickou potřebu uspokojím jednou za pár měsíců nějakým jednorázovým úletem. Tu citovou uspokojuji vzpomínkami a sny.. Nebýt každodenního několikaminutového zhroucení, mohl bych o sobě říct, že jsem šťastný člověk. Naučil jsem se hroutit o samotě. A naučil jsem se taky sám zvednout. Jsem teď silný. Silný a sám.

Nebudu jezdit domů

Nebudu jezdit domů. Včera jsem je prosil, ať mě nechají kurva spát. Samozřejmě jsem byl právě vystaven tomu, že spát nemůžu. Místo toho budu škrábat brambory, vysávat, sekat trávník, věšet prádlo. Dopiči. Mám milion svojí práce do školy. Prostě nebudu jezdit domů.

Sny o bývalých slečnách

Celou noc sse mi zdálo o Zůstaň.pryč. Za to určitě může ta úterní návštěva Náměště. byl to vyčerpávající sen. Byl docela realistitcký. Setkání vyčerpávající pro oba.. Nějak tak by to asi bylo i ve skutečnosti.
Chtěl bych zapomenout. S ostatními svými láskami jsem dokázal najít způsob, jak spolu vycházet dál. nebo by se možná spíš slušelo říct, že ho pořád hledám. Se Zůstaň.pryč je to jiné. S ní bylo všechno jiné.
No, a tak jsem teď rozhozený ze dvou mých expřítelkyň zaráz... aspoň, že s Hex už to mám vyřešeno snad úplně definitivně...

Náměšť

Byl jsem dnes pracovně v Náměšti. Projížděl jsem silnicemi, kterými jsem v dešti bloudil v létě 2007 při své cestě za Zůstaň.pryč. Viděl jsem ji tam tenkrát poprvé. Hrkly mi dnes slzy do očí. Najednou se na mne vyvalila spousta vzpomínek. Ten den si pamatuju snad vteřinu po vteřině. Ještě aby ne, byl to jeden z nejzásadnějších dní v mém životě vůbec...

Zajímavý den

Mám dnes zvláštní náladu. Včerejšek byl hodně zajímavý den. A tak ho dnes vstřebávám...

Nedosatek sexu

Všichni, co to tu čtete, víte, že jsme od rozchodu s Mnk sám. Občas sice koukám po nějakých slečnách, ale nic z toho. Sexuální život aktuálně nevedu. Občas mi to docela leze na mozek. Hex si to užila teď v pátek :) Jsem se na chvíli nějak přestal ovládat. LJsme rád, že k ní můžu být úpřímný i v těchto věcech, že jí nedělá problém, když jí řeknu, že s ní chci spát, že to nevnímá nějak špatně.. a taky že umí odmítnout :)
Nevím, zažil jsme už i delší období celibátu, ale čím jsem starší, tím míň to zvládám.. Asi ještě nejsem starý natolik, aby mě sex přestal zajímat.
Na stranu třetí, nepodníkám žádné kroky za účelem získání nějakého stálejšího vztahu. Což mě s mou nechutí k sexu s cizími lidmi asi odsuzuje k celibátu a k sexu se dostanu jen když už to fakt nevydržím a podlehnu svým pudům na nějaké akci. Což se nestává zase tak často, protože si musím zvedat sebevědomí alkoholem, a v momentě, kdy mám sebevědomí doost jsem už tak na káry, že jdu raději domů. Je to frustrující...

Luxusní job

Sehnal jsem práci. Jsem totální kravaťák s nadprůmerným platem už během zkušební doby. Luxusní job. Jsem z toho nadšený. Neuvěřitelným způsobem. Dost to hustím do těch několika málo lidí, co se kolem mě v posledních dnech pohybují (mimo práci). Jsem rád, že to zvládají. Jsem ještě radši, že mě podporují. Jsem z té práce nadšený, že jsem v práci minimálně 12 hodin denně. Dnes jsem v ní byl 14 hodin. Dnešek byl skvělý den. Vážně. Cítím se skvěle. Možná jako nikdy v životě. Dostal jsem totální impulz do života. Poprvé v životě mám šanci ukázat se naplno. Ukázat, co dokážu.

Líbí se mi jedna slečna. Možná bych ji chtěl mít rád. Možná už ji rád mám. Často na ni myslím. Ale můj výhled (minimálně) na prázdniny je bussines 60 hodin týdně (12 hodin denně). K tomu občas víkendy. A po prázdninách jede zase ona minimálně na několik měsíců studdovat do zahraničí. Tak vůbec nevím, jestli to má cenu řešit. nechci si hledat výmluvy, každopádně mi nevadí zůstat sám.

Jak vidíte, mám posledních pár dnů opravdu hodně zajímavý život. Každopádně jedno z nejzajímavějších období mého života, protože poprvé zažívám pocit, že mě opravdu baví něco, za co mě někdo jiný kurevsky dobře platí.