středa 13. února 2008

Jde proti proudu

Je mi smutno po Bleuet, jsme unavený, nasraný a vůbec mi najíždí pěkně napiču nálada. Pomalu se ztrácím a najednou mám zase pocit, že mi nikdo nerozumí. Že jim nestojím za to, aby se aspoň trochu snažili, že jsem čím dál tím víc sám.
Jen Bleuet jde proti proudu. Chce být se mnou, snaží se mi rozumět, i když jsem jí k tomu zatím dal jen málo příležitostí. A vůbec toho o mě ví jen málo.. Ale na to je čas. Nechci to na ni hodit všechno naráz.

3 komentáře:

Atrata řekl(a)...

Ještě že jsou lidé, co jdou "proti proudu". Takových lidí bychom si měli vážit a nebo za ně být alespoň rádi.
Držím ti palce.

Anonymní řekl(a)...

Hmm... a pak upadnu v zapomnění. Ondro, já sem sakra taky s tebou. A mám strach, že už ani to nevnímáš.

23selfhelpstreet řekl(a)...

Lásko, ty žárlíš :) Ale máš částečně pravdu. Ona je teď tady, a ty, ty jsi někde daleko. Já neumím milovat dvě holky v jeden moment. Jsou chvíle, kdy miluju Tebe, a jsou chvíle, kdy mám pocit, že miluju ji. Ona je tady, takže těch chvil s ní je víc. Promiň, sám v tom zmatek, nevím co chci.. ale to by pak nebylo jednoduché.. a zrovna my dva si nikdy neumíme vybrat tu jednodušší cestu