A tak víceméně z nudy brečím

Počád se mi nechce spát, a tak víceméně z nudy brečím do polštáře. A je mi hned o něco lépe. A taky čtu už snad stopadesátý článek na internetu a momentálně hrají Le Rue Kétanou a já mám ještě tesknější náladu, než doteď. Možná bych měl vypnout počítač, obrátit se na bok, zavřít oči a prostě usnout, jenomže ono to není ani zdaleka tak jednoduché, jak byste si mohli myslet. Ale já se přemůžu a udělám to. Pro dnešek (včerejšek) už vážně stačilo.