Čundr, i když nakonec jen dvoudenní, se vydařil. Strávil jsem dva celé dny s člověkem, se kterým už zase tolik času netrávím. Jsem za to rád, fakt mě to bavilo.
Ale o tom psát nechci. Na čundru jsem si uvědomil víc věcí, měl jsme ostatně docela dost času přemýšlet. Uvědomil jsem si, co chci a taky kam chci v dalším životě zhruba směřovat. Neliší se to příliš od představ, které jsem měl předtím, jenomže teď je pro mě všechno jasnější. Ale mít ve věcech jasno není nutně vždycky pozitivní, a tak se teď trochu plácám v blbých náladách. A pomalu se uzavírám víc a víc do sebe a přemýšlím, že být single není možná až tak špatná představa.. A jasno už najednou není vůbec tolik jasné. Dalo by se to shrnout do věty: Vím co chci, ale jsem smířený s tím, že to mít nebudu.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
3 komentáře:
smířený těžko...pořád doufáš.
Ehm. Doufám vždycky, až do konce.. Ale myslím, že doufám v něco jiného, než bys možná čekala..
není důležité, co čekám já :) naděje umírá poslední, aspoň by to tak mělo být. a to, v co doufáme...na tom až tak nezáleží. hlavně, že máme sny.
Okomentovat