Jsem paranoidní. Definitivně jsem si to přiznal včera večer. Se mě kamarádka zeptala, jestli jí půjčím telefon, že by si zkusila hru, kterou jsem zrovna hrál. NE. Ty by sis četla moje zprávy. Měla z toho trošku šok. Jsem si uvědomil, že to asi nebyla úplně očekávaná reakce, tak jsem jí ho nakonec půjčil. Ale nejdřív jsem všechny ty nádherné zprávy smazal. Úplně moc jsem se bál, že by četla něco, co bylo určené jenom pro mě. Přitom tam nebylo nic důležitého pro nikoho, kromě mě. Navíc by si ty zprávy samozřejmě nečetla. Já si taky nečtu zprávy cizích lidí. Bylo vidět, jak zhoustla atmosféra, ostatní nevěděli, co si o tom myslet. Cítil jsem se blbě. Jsem šílený.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
1 komentář:
Taky lidem nikdy nečtu zprávy. Každý má nárok na soukromí. Ale paranoidní jsem taky. Až se mi kámoši za to smějou:-).
Okomentovat