Byl to dobrý den. Už není. Večery jsou prostě vždycky těžší. Vlastně ne vždycky. Když se zhulím nebo vypiju, tak umí být občas i večer fajn. Ale dnes nejsem zhulený a ni vypitý, navíc mám pocit, že dnes by to stejně nepomohlo. Nejhorší je to vědomí, že to jde do hajzlu. Chci vydržet do května, prostě chci. Chci ten zkurvený papír. Chci mít šanci fungovat dál, pro případ, že přežiju, až se to na mě všechno sesype. Budu se bít. Živého mě nedostanou.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat