Právě jsem se dodíval na Stardust. Vlastně mi ještě hraje závěrečný track. Je to úplně nádherná pohádka (možná pro trochu větší děti), nádherný romantický film, s několika vynikajícími komickými pasážemi.. Až člověka zamrzí, že se na to díval sám. Prostě mě tenhle příběh (původně) naivního kluka a spadlé hvězdy dostal. Zalezu si do postele a budu brečet jak želva :) Anebo se na to podívám ještě jednou. No, dnes už asi ne... Ale i když normálně filmy nearchivuji, tenhle budu. Prostě mě chytl u srdce.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
1 komentář:
Tak jsem jej vážně shlédl znovu. Ne úplně celý. Jen ty lepší pasáže (víc než půlku filmu). Hej. já si vážně nepamatuju, kdy mě nějaký film naposledy takhle chytl. A že byhc si jej hned na to pustil znovu? Nevím, nejblíž k tomu je asi Eternal Sunshine of the Spotless Mind. Ten mě taky docela dostal, když jsem jej viděl poprvé. Nechci, aby to vyznělo tak, že je Stardust jedním z nejlepších filmů, co jsem kdy viděl, nicméně má svoje obrovské kouzlo
Okomentovat