Dnešek bylo jako ze starých časů, i když ve skutečnosti jsem spíš zkombinoval vícero období. Jedno období, kdy jsem byl schopný napsat na výbornou téměř neomezený počet počet písemek denně a být v hodinách aktivní s obdobím, kdy jsem si chodíval zahulit každou přestávku. Bavilo mě to dnes velmi, endorfiny v kombinaci s hulením zafungovaly na jedničku a navíc svítilo slunko. Nejlepší na tom je, že dnešek ještě nekončí. Naopak, večer by mohl být ještě mnohem lepší.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
1 komentář:
Často bych chtěla vrátit staré časy... Stačil by mi rok (ale s těmi zkušenostmi, které mám teď, abych se toho všeho měla možnost vyvarovat).
Okomentovat