Před rokem jsem seděl ve vlaku, který mě vezl do Hometown a bulel jsem jak želva. Dnes nebrečím. Chtěl bych a nemůžu. Je to pryč a já to vím. Jsem s tím smířený. Zůstal mi akorát prázdný pocit někde uvnitř. Tak se měj hezky. Sbohem
pondělí 11. srpna 2008
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
1 komentář:
Prázdný pocit je bolestivý, ale důležité je, že ses s tím smířil...
Okomentovat