Člověk by řekl, že definitivní tečka za jedním vztahem, když už má mezitímvztah druhý, člověka nerozhodí. Já se teď rozhodně nerozhozený necítím. Jo, možná jsem vážně hajzl, který si jen před sebou samým dovede obhájit úplně všechno.
A teď tady sedím, úplně rozkopaný slzy mi tečou, lituju věcí, které jsem udělal, i věcí které jsem neudělal.
Včera jsem měl krutou depresi. Jak na nový rok, tak po celý rok říká se. A druhý den, mu dává za pravdu.
Mám chuť se vysrat úplně na všechno. Na vzpomínky, na Mnk. na školu. utéct prostě někam pryč... Utéct před věcmi, kteér mi tohle všechno připomínají. Utéct před svými strašáky.... Utéct před myšlenkou, že už je to asi opravdu konec. Že ji třeba už nikdy v životě neuvidím.
Dá se utéct před něčím takovým?
Je to jen pár minut a já jsem totálně v prdeli. Víc než kdykoliv jindy kvůli ní. Jak jsme si sakra mohli tak moc vejít pod kůži, když jsem se viděli 4x v životě? jaktože si pamatuju jak voní?

proč chodím s někým jiným?

dneska určitým způsobem skončilo něco, o čem jsem si ymslel, že to je životní láska... myslím si to i teď.

udělal jsem chyby a zaplatíme za ně všichni tři. seru na to. seru na všechno....