Je mi divně. Pomalu se hroutím. Od maturity to se mnou jde z kopce. Celou dobu jsem byl v pohodě a teď to na mě najednou padá. Připadám si, že stojím někde úplně mimo. A připadám si strašně sám. Jasně, jsou kolem mě kamarádi, přátelé.. Ale nikdo není tak blízko, jak bych potřeboval, nikdo, kdo by pochopil, že jsem jen jenom malý vystrašený kluk.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
1 komentář:
malý vystrašený kluk v těle člověka který by už měl vlastně dospělý ... v každym z nás (a věřim že v jakymkoliv veku) hluboko uvnitr je nekde jeste dite...
Okomentovat