Ten kolotoč, kdy vůbec nevím, která bije, mě nějak začal bavit. Jo, jsem ztracený. Ale jsem šťastný. Většinou. Mám kolem sebe lidi, které mám rád. Prostě jsem tady a i když to dost často bolí, tak aspoň vím, že žiju.
pátek 9. května 2008
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat