Sne, snívej o jejím kraji

Rozpálené odpoledne. nikdo nechce jít ven. Třeba se koupat. A tak se tu užírám sám, sám ve městě, ze kterého se zítra stěhuju pryč. Jo, budu sem jezdit na víkendy, nebo spíš na některé víkendy, ale většinu času budu už trávit tam.
Poslouchám De-Loused in the Comatorium od Mars Volta, podle mě jejich nejlepší album. A taky si píšu se Zůstaň.pryč, a ještě hledám citát, kterým bych vyvrátil jeden citát Konfuciův...

Citát jsem nenašel. Ale našel jsem básničku. Nebo spíš jednu sloku. Aha!M ji sice nepochopí, ani nemůže, tudíž jí ji nebudu ani posílat. Poslal jsem ji Zůstaň.pryč a dám ji taky sem, pro vás. Je to sloka z básničky Vzpomínka od Do Monga.

Tady či tam
(ó vzdálené země !)
jsem sám.
Temně a líně
srdce mi bije
a ani víno
je nevybičuje.
Uzounkou tvář měla,
do špičky prsty,
podlouhlou dlaň.
Sne, snívej o jejím kraji.
Myšlenkou naň
naplň mou hlavu.