Venku lije jako z konve. Stál jsem chvíli u okna a pozoroval, jak se kapky rozbíjejí o střechu. Do toho mi hraje A Fine Frenzy, tudíž je z toho najednou úplně příjemně melancholická chvilka. Já si prostě užívám, že jsem a nejsem sám.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat