Jak se teď topím v těch depresivních, schizofrenních a nostalgických náladách, bylo mi dnes smutno. Vzpomínal jsem, jak jsem Tě viděl poprvé. Na tu chvíli, kdy ani jeden z nás nebyl ze sebe schopný vysoukat kloudného slova. Na chvíli, kdy jsem tě poprvé objal. A později poprvé políbil. Na to jak jsme potom leželi v trávě u krematoria nebo seděli v čajovně, případně pili na šílené diskárně mojita na cizí účet. Na to, jak krásně líbáš. Vzpomínal jsem na nejkrásnější chvíle v životě. Miluju Tě.
středa 27. února 2008
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
3 komentáře:
se tesim az jednou najdes holku, se kterou budes a nebudes utikat k snum o nekom jinem :( to uplne chapu, jsem to tak delala skoro porad :(
jj, jsem teď docela rozpolcený mezi ty dvě skvělé holky.. nicméně uspořádání nás tří v prostoru jedné z nich moc nepřeje...
Já umim prohrávat.. ale děkuju za krásnej článek. Úplně mě potěšil. A div nedohnal k slzám... taky Tě miluju. Napořád.
Okomentovat