Propadám se někam jinam. Jsem ztracený sám v sobě a možná taky v ní. Utíkám a vůbec nic mě nezajímá. Zrychluje se mi dech a já vím, že tohle je boj. Cítím krev. Musím vydržet. Poražený nemá nic. Vítěz si může sbalit svých pár švestek a vypadnout. Chci vyhrát a je mi jedno, že já i ona jsme pouhými pěšáky v bitvě, která nikdy nebude mít vítěze. Protože na opravdu důležité otázky odpovědi neexistují.
neděle 10. února 2008
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat