Ta epizoda ze včerejší cesty domů mě teď ráno úplně sundala. Nálada v hajzlu. Jak je sakra možné, že jsem to věděl? Věděl jsem to, jen jsem si nevěřil. Není to poprvé. Do prdele, co to je? Co se to se mnou děje? Co se to s námi děje? Nevíme nic, a přitom si už dávno hrajeme na bohy. My, ubohé nicky. Nevíme skoro nic ani o sobě. Co neznáme, nevidíme. Zaslepení rozumem. Chcípnem a nebudeme vědět o nic víc, než když jsme se narodili. Protože nechceme.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
1 komentář:
citite proste to stejne :) ale jinak uplna pravda!! jen deti vi, co chcou, protoze do nich jeste nikdo nenatlacil, co by chtít měly..
Okomentovat