sobota 5. července 2008
Decentně depresivní myšlenky
Chytají mě decentně depresivní myšlenky. Snažím se s nimi bojovat, ale mám pocit, že je to pak jen horší. Prostě se v tom nějak utápím. Ještě 5 dní... A pak přijede. Aby o 85 hodin později zase odjela. Tuhle vidinu snáším dost blbě, přestože je 85 moje oblíbené číslo. Vůbec to snáším blbě celé. Doufám, že přijede, a všechny pochybnosti zmizí někde úplně pryč. Že budu zase znovu vědět, že mi všechno tohle za to stojí. Že mi ona za to stojí. A že já jí za to taky stojím. Stojím?
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
3 komentáře:
Také přemýšlím nad tím jestli to má smysl...jestli to, co dělám je to správné...jestli mi to vůbec stojí za to, abych se trápila...jestli mám věřit, že vše bude zase v pořádku a mé staré já se vrátí do "normálu"...to staré bezstarostné já...
Kdo jsi? Někdo, koho znám, nebo jen čtenářka blogu? Pravidelná nebo jsi sem zavítala náhodou?
Zavítala jsem sem pouze náhodou, ale tvé myšlenky jsou mi blízké, takže se zde budu objevovat častěji:)
Okomentovat