Nemám za co pít. A nemám ani s kým. Za krkem mi sedí stará dobrá známá, hrabe se mi v hlavě, ve vzpomínkách, hrabe se mi všude. Hrabe mi. Plány, vize, naděje, vzpomínky, touhy, sny... všechno mi splývá. A já už nechci. Trvá to už příliš dlouho. Ztratil jsem se někde mezi malým klukem, který řekl svojí matce, že by chtěl, aby umřela, protože se kvůli ní odstěhoval otec a mezi hromadou masa, co se houpá na špagátě. A mezi tím jen několik málo záchytných bodů. A někde úplně mimo ona.. pevný bod široko daleko, úplně mimo moji soustavu. Ona, která slibuje úplně jiný konec, jiný život.Únik z beznaděje. Život tak daleko, že nevím, jestli na něj lze dosáhnout...
středa 19. března 2008
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
1 komentář:
Hrabe mi --- Mi hrabe taky
Okomentovat