Dostávám se někam úplně jinam. Cítím to. Výlety jsou častější a delší. Pocity odtud živější, silnější. Já jsem zmatenější. Myslím si, že brzy musí přijít okamžik, kdy se nevrátím. Nebudu moct nebo možná nebudu chtít, to je jedno, vyjde to nastejno. Zůstanu tam a tady zůstane tělo živořící v nějakém blázinci. Možná to bude dřív, než si dokážu představit. Pro všechny případy sbohem.
neděle 8. června 2008
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
1 komentář:
ja bludy uz nemam, ale na druhou stranu si myslim, ze se jednoho dne uz neprobudim, je to cim dal horsi
Okomentovat