sobota 28. března 2009
Potřebuju být šťastný
Ztrácím poslední dobou elán. Posledních pár dnů téměř nekalím, namísto toho stále jen přemýšlím, vzpomínám, trápím se. Poslouchám sentimentální a depresivní hudbu. Po nocích pláču do polštáře. Přes den jsem uzavřený do sebe, dalo by se říct i zatvrzelý vůči okolí. Uvědomuji si, že jsme tímhle způsobem života schopný žít dlouho, ale vůbec se mi do toho nechce. Jsem závislý na štěstí, potřebuju být šťastný. Ne, já musím být šťastný... Nicméně ať dělám, co dělám,, nějak se mi to nedaří.. každopádně držím staré sliby a snažím se vyhýbat drogám, i když to není vždycky úplně jednoduché...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
1 komentář:
Jsme na tom úplně stejně. Snažím se udělat další krok a neberu prášky, které bych brát měla. Nikam nechodím, s nikým nemluvím, nevycházím z pokoje a brečím, brečím, brečím. Protože, kdybych vyšla ven a potkala prvního někoho, kdo by mi něco nabídl, vezmu si cokoliv... A tak to být nemá... Btw. jsem zpět tak, jak mě znáš...
Okomentovat