Není jiná možnost

Nemám rád večery, jako je třeba právě ten dnešní. Decentní deprese, neodolatelná chuť se opít, žádné peníze... Stejně vyrazím do ulic. Snad někoho potkám, dostanu se k nějaké láhvi nebo k nějakému hulení, to je jedno. Já dnes nechci myslet. Chci být mimo.
Dnešek je totiž vážně zvláštní. Venku počasí jako vystřižené z mých snů. Slunečno a větrno. Krása. jenomže s tou krásou jde ruku v ruce i smutek, vzpomínky, přání a touhy. Očekávání. Strach z budoucnosti. Pláč nad rozlitým mlékem.
Putuju ve své hlavě, nevím odkud, nevím kam... Každou chvíli jsme někde jinde. Zmatený, smutný... Bloudím už dlouho, štěstí však nenalézám.
Opijud se dnes. Musím. Není jiná možnost.