Zase jsem se někde ztratil. Najednou je pro mě znovu těžké v noci spát. A vstávat ráno z postele snad ještě těžší. Zabíjím čas úplně zbytečnými věcmi, ale jsem třeba líný podívat se i na film. Jím málo a skoro nic nepiju. Připadám si jako ve špatném snu, ze kterého se nemůžu probudit. I když strašně moc chci. Snažím se, ale nejde mi to..
A tak lezu sám sobě čím dál tím víc na mozek. Sjíždím alba od Animal Collective a mám pocit, že mi z toho hrabe ještě víc :) Přemýšlím, jestli se chci opít.... Vzhledem k několika dnům téměř bez jídla by mi asi stačilo málo. Možná je to řešení. Lehce se líznout, přeskládat si trochu věci v hlavě.
Vím, že tohle je jen další kolo deprese. Naučil jsem se svoji depresi zvládat, není důvod nevěřit, že bych to tentokrát neměl zvládnout. Není důvod. Naopak, Ještě před pár dny jsem byl nejstabilnější za několik posledních let. Beztak za to může jaro. To jaro, na které jsem se tak strašně moc těšil. Pojebané biorytmy. Až budu bohatý, odstěhuju se někam blíž k rovníku.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
3 komentáře:
Až budeš bohatý, vem mě prosím sebou.
Ach jo.. ale stejně ti fandím.
Jedu s tebou:-). Naučil ses zvládat deprese, nebo se v nich prostě vyžíváš? Já jsem si myslela, že je zvládám, a přitom jsem si to užívala... Jo, je to divné, ale i to se může stát...
Okomentovat